Jak jsme dělali Prezi prezentaci

Se sedmáky jsem chtěla vyzkoušet tvorbu prezentací v Prezi. Pracovali jsme s Prezi již loni, ale s jinou třídou. Tenkrát jsem jim většinu věcí ukázala. Teď jsem se rozhodla, že je prostě jen tak "hodím do vody".
Na začátku jsem jim na jedné z prezentací uveřejněných na webu ukázala, jak taková pěkně zpracovaná prezentace vypadá (dosud se setkali jen s Power Pointem). Když se v průběhu ukázky ozvalo: Hustýý!, věděla jsem, že se chytli. Potom jsem zkontrolovala, že se všem podařilo zaregistrovat (registrace je zdarma na 100MB prostoru), případně jsem jim s tím pomohla (jsem sice člověk, ale některá slovíčka z těch ověřovacích obrázků také někdy nejsem schopná rozluštit). Po přihlášení jsem jim ale dala najevo, že jim nic ukazovat nebudu, ať si zkoumají.
Kam kliknout, aby se jim otevřela nová čistá prezentace, zjistili hned. I prvotní výběr typu. Pak ale přišel první zádrhel (v každé nové prezentaci se uprostřd objeví nápis ve smyslu: klepněte někam a začněne, jenže samozřejmě anglicky... Pani učitelko, já tady ten nápis nechci...A jak mám psát?....Jenže paní učitelka je zradila: Učíte se anglicky? Tak si to přeložte...A když ne, máte přece ....chtěla jsem říct: Google překladač. To je moje oblíbená věta. A protože je oblíbená a už ji slyšeli mockrát, nebylo třeba ani dokončovat...začali ťukat slovíčka, jenže pak se ale přece jen našel jeden, který umí :-)...Prostě klepněte a pište!..Po tom nesmělém úvodním krůčku se to najednou rozjelo:
Hele, tady se dá změnit barva...Jak jsi tam dal ten obrázek?..Kde jsi vzala ty rámečky? Jak to, že máš jinou barvu toho nápisu? Hustý, dá se to i otáčet..Nevíte někdo, jak zvětším písmo? Jak mám tohle smazat? Ha, už vím, jak udělat ty nálety...Jé, ukaž nám to..Procházela jsem mezi nimi a radovala jsem se spolu s nimi z každého nového objevu.
A najednou...Tak rychle se odhlašte, uklidťe si po sobě a jdeme na oběd! Zjistila jsem totiž, že je už pět minut po konci hodiny a já zrovna ten den měla dozor v jídelně.
Nééé, estě né. Já to nemám hotový! Já sem sotva začal. Ještě chvíli.
Po ujištění, že se jim nic neztratí a že dokonce mohou pokračovat doma (No jo, vlastně! Dám tam video! Změním si barvy...) byli ochotni odejít z počítačové učebny.
Zkuste to také...když se to vlastně vezme kolem a kolem vůbec se nemusíte bát, že s Prezi neumíte :-)
A kdyby se přece jen našel někdo, kdo by vyžadoval, že jej to máte naučit vy, můžete ho odkázat na návody. Podle nich se může naučit vytvářet prezentace opravdu každý.

První krok

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Všechno začíná prvním krokem. Když mám dělat něco nového, musím si najít dobrý důvod udělat první krok. Ale možná, že již hledání důvodu je vlastně ten první krok.
Zkusme tedy hledat důvod proč začít měnit školu, svoji výuku, a proč při výuce více využívat informační technologie.
Důvodů je mnoho. Zmíním jen některé. V první řadě je to jistě neustálý nárůst informací. Takže těžko můžeme nasoukat do hlaviček našich žáků vše. Objem informací, které si mají pamatovat, bychom měli zmenšit a nahradit je dovednostmi jak s informacemi, které každý snadno získá pomocí internetu, nakládat. Jak je třídit, hodnotit a používat. A v tom nám právě mohou velmi pomoci informační technologie.
Mohou nám také pomoci mnohem lépe využívat osobnost našich žáků. Připravit žákům úkoly a výuku tak, aby využívala jimi preferovaný druh inteligence. Technologie mohou také pomoci přesunout výuku k vyšším úrovním bloomovy taxonomie. Jsou všudy přítomné a naši žáci vyrůstají obklopeni technologiemi, jejich používání je pro ně přirozené, a tak zcela samozřejmě očekávají, že je budou používat i při získávání dovedností ve škole.
Pomocí technologií lze mnohem lépe zvládnout výuku, která bude mnohem více individualizovaná, dovolí sledovat pokroky každého žáka a tím mu pomoci v hledání další cesty..
Nebo tím důvodem může být třeba video zmiňované na tomto blogu již dříve.
Nebojme se udělat první krok. Zjistíme, že na cestě nejsme sami. Mnoho podobně kráčejících kolegů najdeme na portálu rvp.cz, na sociálních sítích twitter nebo Google+.
Jedním z vašich kroků ke změně může být třeba sledování e-learningového kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století. Tento článek vznikl jako reflexe materiálů z prvního týdne kurzu.
Protože součástí studia je i oslovení mého nejbližšího okolí, připravila jsem si krátký dotazníček pro své kolegy na naší škole. Budu ráda, když třeba dotazník také vyplníte.
Z grafu je patrné, že si všichni uvědomují nutnost používání technologií.




K tomu jako učitelé potřebujeme ke znalostem svého oboru a pedagogickým dovednostem přidat ještě dovednosti ovládání těchto technologií a jejich správného začleňování do výuky. Vzhledem k jejich neustálému vývoji nás čeká nikdy nekončící cesta. Cesta, na které ale nebudeme sami.

Možná nás také čekají klopýtnutí. Tento článek je první krok na mé cestě kurzem. A protože jsem na začátku a vůbec netuším, jak by měl vypadat, posuďte v komentářích, jestli jsem klopýtla, nebo zda se mi podařilo udělat první krůček.

Kurz

Díky internetu jsem se potkala se spoustou zajímavých lidí a našla množství zajímavých a inspirativních materiálů. Zájem o využívání informačních technologií ve výuce mne dovedl na portál rvp.cz a posléze i do sekce e-learning, kde jsem narazila na kurz, který pro mne má velmi lákavý název: Vzdělávací technologie pro 21.století.
V pondělí 12.9. jsme se setkali na úvodním setkání s našimi tutory a dalšími kolegy, kteří se do kurzu přihlásili. Hlavním tutorem je pan Bořivoj Brdička, jehož články, videopřednášky  a projekt Spomocník, mě zaujaly již dávno. Možná jste jej viděli v Miléniu. Ani jméno druhého tutora mi nebylo neznámé. Petr Naske. Potkala jsem se také s dosud jen virtuální kolegyní ze skupiny Pepouš Jitkou Rambouskovou. Její blog Co jsem vyzkoušela již sleduji delší dobu a nacházím v něm mnoho inspirací a návodů.
Během úvodního představování ve fóru jsem získala další odkazy, které jistě stojí za zmínku.
Čtenářský deník by mohl obohatit výuku českého jazyka.  Zaujal mě také web Audiovizuální a mediální výchova, který ještě prozkoumám. a na dalším webu jsem objevila odkaz na animované mapy, které by se jistě hodily dějepisářům.
Další inspiraci mi přinesla i samotná forma představování. Takže s dětmi v informatice určitě vyzkouším představení se pomocí Prezzi.
Už první "představovací" týden, byl velmi zajímavý a těším se na další. Doufám, že budu stíhat :-)