Slovní mraky

Slovní mrak je zajímavé grafické zpracování nějakého textu, které je založeno na frekvenci jednotlivých slov. Při větším výskytu je slovo větší. Jednoduché slovní mraky se objevují na webových stránkách, kde jsou tvořeny nejčastěji vyhledávanými tagy. Používají se v prezentacích nebo reklamě a lze je s úspěchem využít i při výuce. Podívejme se třeba na Dreamstime nebo Google, jak mohou vypadat.

Pro tvorbu mraku lze volit v podstatě dvě cesty.

Vytvoříme mrak z existujícího textu. Například zde najdete mraky z projevů amerických prezidentů a tady mraky pohádkové. Druhou možností je vytvořit text tak, aby vznikl požadovaný mrak.

Jak word cloud vytvořit? Nebojte se, není nutné se pracně zabývat statistikou a zjišťovat frekvenci slov v textu ani zvládat složité grafické programy. Existují online aplikace, které toto vše vyřeší za vás.

Wordle - (http://www.wordle.net/) nabízí rychlé vytvoření mraku z textu nebo webové stránky. Není nutná registrace. Lze nastavit písmo, zvolit převládající orientaci slov a barevné ladění. Pokud chcete ovlivnit velikost slov, můžete je samozřejmě do textu nakopírovat a nebo použít pokročilé nastavení.

Tagxedo - (http://www.tagxedo.com/) umožňuje volit i tvar vzniklého slovního mraku.

WordItOut - (http://worditout.com/) generátor slovních mraků, který umožňuje velmi podrobné nastavování orientace, barvy, fontu i jednoduché ovlivnění velikosti slov. Není nutná registrace.

TagCrowd - (http://tagcrowd.com/) rychlá a jednoduchá tvorba slovního mraku bez nutnosti registrace. Velkou nevýhodou je, že nezvládá českou diakritiku. 

Tagul - (http://tagul.com/) je nutná registrace. Ta je ale rychlá. Po zadání uživatelského jména a emailu vám přijde heslo pro přihlášení. Nebo lze využít přihlášení přes jiné účty, např Google, Facebook, Twitter a několik dalších. Celý mrak je možné velmi podrobně nastavovat. Při používání českého textu je důležité dát pozor na výběr fontu, protože jen některé z nabízených zvládají českou abecedu. K slovům  tvořícím mrak, lze přidat odkazy na konkrétní stránky. Celý mrak můžeme poté vložit do blogu nebo do webové stránky.

ToCloud - (http://www.tocloud.com/) další generátor, který umožňuje tvorbu mraku z textu nebo webové stránky.  Není nutná registrace.  

WordShift - (http://wordsift.com/) tato aplikace nabízí kromě tvorby slovního mraku ještě několik dalších možností vizualizace textu. Její možnosti nejlépe poznáte na průvodním videu. Českou diakritiku zvládá jen částečně, protože nefunguje Visual Thesaurus, který pro anglické texty nabízí další zajímavé vizuální zpracování.  

Word clouds for Kids - (http://www.abcya.com/word_clouds.htm) je primárně určený pro děti, ale v našich podmínkách použitelný jen částečně, protože nezvládá českou diakritiku.

Word Mosaic - (http://www.imagechef.com/ic/word_mosaic/)   je aplikace vhodná spíše pro tvorbu mozaiky ze slov, ale i tak je zajímavá, hlavně možností použití různých tvarů, do kterých je text umístěn. Nabízí velké množství různých možností sdílení vytvořené mozaiky.

Slovní mrak určitě nepatří jen do češtiny. Jeho využití ve výuce může být rozmanité. Nechme se třeba inspirovat 52 zajímavými využitími Wordle od Toma Barretta nebo Pepoušovým nápadníkem.

GeoGebra je nejen geometrie

Geogebra je volně šiřitelný matematický program. Lze jej využívat od první třídy až po vysokou školu. Již nejmenší žáky můžete pomocí GeoGebry seznamovat s různými geometrickými prvky. Lze velmi snadno měnit jejich velikost a polohu a tak žáky dovést k vyhledávání charakteristických vlastností těchto prvků.

Ale s Geogebrou mohou snadno pracovat i sami žáci. Pro menší je vhodné jednoduše skrýt všechna okna kromě rýsovacího.

Geogebra nemůže nahradit vlastní rýsování, které žáci také musí zvládnout, ale může velmi pomoci při hledání a pozorování různých vztahů. Například správně sestrojený čtverec zůstává čtvercem i když pohybujeme jeho vrcholem. Nesprávně sestrojený se při pohybu deformuje, ač se oba čtverce jevily na počátku jako stejné. 

Na webu GeoGebry najdete možnost stažení programu,  množství nahraných materiálů nebo můžete navštívit fórum. Pokud připravíte v programu nějaký materiál, můžete jej i na web nahrát a přidat jej tak do nabídky. Velmi přínosná je možnost spustit i online verzi programu. Nemusíte si tedy program instalovat a máte jej vždy po ruce. 

Konstrukce v GeoGebře lze jednoduše vyexportovat jako webovou stránku a umístit na internet. Tak vniklo množství dostupného materiálu. I když většina není česky, u geometrických konstrukcí to vůbec nevadí. 

Množství již vytvořených appletů najdete na mnoha dalších stránkách. Že je to program i pro střední školy se můžete přesvědčit na stránce gymnázia Na Vítězné Pláni, kde najdete opravdu rozsáhlou sbírku appletů. O širokém využití vás může přesvědčit i kanál GeoGebraChannel na YouTube.

Další materiály najdeme na webu I2geo případně na stránkách Geogebrawiki.

Samozřejmě, že lze soubory vytvořené v programu ukládat a následně znovu otevírat. Toho využívám například při zadávání školní nebo domácí práce. Žáci dostanou soubor se zadáním, otevřou jej v online aplikaci, provedou konstrukci a výsledný soubor zase uloží.

U složitějších konstrukcí ve vyšších ročnících jistě oceníme, že lze konstrukci procházet znovu po jednotlivých krocích. Žáci si mohou lépe ujasnit, kde udělali chybu nebo se zaměřit na místo, které úplně nepochopili.

V článku Jaroslava Zavadila zjistíte, že Geogebru nemusí používat jen matematici. Již na výše zmíněných stránkách najdete množství různých příkladů využití třeba pro fyziku. V tomto článku je představeno využití pro puzzle a zeměpis.

Nechci zatracovat podobný software, kterým je ve školách také používaná Cabri geometrie. Pro mě ale jednoznačně vyhrává Geogebra. Hlavně z těchto důvodů:

• je Open Source - tedy pro školy přináší úsporu peněz a navíc ji mohou mít i žáci na svých počítačích doma, lze v ní zadávat případně i úkoly na domácí přípravu
• nabízí i online verzi - takže je dostupná kdekoli pouze s využitím prohlížeče
• velmi jednoduše se nastaví čeština
• existuje velké množství dostupných materiálů

Další výhody jsou přehledně zpracovány v článku Dynamický matematický software Petra Švarce.

O GeoGebře bylo napsáno již mnoho různých článků. Věnoval se jí Učitelský Spomocník, blog Co jsem vyzkoušela Jitky Rambouskové i portál rvp.cz. V seminární práci Kristýny Stodolové najdete jednoduché návody pro práci s programem. 

S GeoGebrou pracuji často a myslím, že stojí za to ji opět připomenout.

Intergeo

Již jste slyšeli o projektu Intergeo? Jestli ne, trochu vám jej představím.

"Hlavním cílem projektu Intergeo je učinit digitální materiály pro výuku matematiky více přístupné, klasifikované a snadněji použitelné napříč celou Evropou" Toto se můžeme dočíst na úvodní stránce projektu.

Jsou zde shromažďovány materiály pro výuku matematiky. Převážnou většinu v současné době tvoří materiály pro geometrii. Můžeme je vyhledávat podle mnoha kritérií.

Materiály jsou vytvořené v různých matematických programech a samozřejmě nejzajímavější jsou pro nás ty, které lze použít bez instalace nebo dokonce koupě nějakého programu. Kromě jiných zde nalezneme tedy i materiály vytvořené v programech Geogebra a GEONExT.

Po registraci lze materiály i vkládat, vytvářet z nich kolekce, hodnotit nebo komentovat. Česká republika zde má svoje malé zastoupení v podobě skupiny I2GeoCZ a najdete zde i několik českých příspěvků. Projekt vznikl již v roce 2007, ale nedostal se do povědomí našich učitelů. Podle posledních vložených materiálů je ale vidět, že se nejedná o projekt úplně mrtvý, takže zřejmě můžeme očekávat další cizojazyčné příspěvky. Je škoda, že tento projekt není více známý. Vždyť většinu zde uvedených materálů lze použít bez jazykových bariér. 

V současné době zde najdete přes tři tisíce různých příspěvků. Mnohé jsou zde umístěny jako spustitelný aplet, takže jsou použitelné nejen pro majitele placených softwarů, ale pro všechny návštěvníky.

Závěrečné shrnutí kurzu

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Závěrečné shrnutí kurzu pro prezentaci:

Budoucnost vzdělávacích technologií

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Jedu do školy a na tabletu si zobrazuji výsledky žáků ze včerejšího dne. Aplikace mi je vyhodnotí a nabídne studentův další postup. Vybírám pro každého čtyři nebo pět pro něj nejvhodnějších aktivit, které vedou ke splnění potřebného výukového cíle. Žáci si pak zvolí ty, které je nejvíce osloví. Nabídka aktivit je díky státní politice velká, protože stát tyto projekty podporuje. Aktivity mají většinou formu hry v pěkném grafickém prostředí, takže není výjimkou, že je někteří splní všechny.

Ve škole si nachystám vše potřebné na ranní blok fyziky. Žáci se připojí online a budou referovat, co zajímavého nalezli o využití Archimédova zákona v praxi, potom budou z domova předvádět připravené pokusy.

Ještě je ale čas, a tak se podívám do online diskusní skupiny deváťáků, kde se včera strhla debata nad zadanou prezentací, protože žáci ve skupinách diskutovali o využívání různých zdrojů energie a každá skupina obhajovala ten svůj jako nejlepší. Samozřejmě, že mě zajímá, jestli dospěli k nějakému řešení, ale jde mi také o vizualizaci příspěvků, protože mám dojem, že se Adam poslední dobou moc nezúčastňuje společných aktivit. Ještě se stačím zeptat rodičů na sociální síti, co se s ním děje. Dovídám se, že se mu ztratil jeho pes Andy. Napíši mu pár povzbudivých slov a už začíná fyzika. V druhém bloku mám s osmáky praktickou matematiku. Osmáci jsou dnes ve škole. Vím, že mají praktická cvičení z přírodopisu a potom se v matematice zaměříme na odvození obvodu kruhu. Cestou domů se na síti podívám, co ostatní kolegové objevili nového k výuce a pošlu odkaz na zajímavou aplikaci, kterou jsem našla já. Přihlásím se na online kurz o dalším rozvoji ve vzdělávání.

Najednou zjistím, že se mnou chce spojit Davidova matka:

David tedy nebude chodit do školy. Žije jen s matkou a ta často jezdí služebně do ciziny. David ale bude samozřejmě plnit online všechny zadávané úkoly tak, jako již mnohokrát před tím.

Když už jsem skoro před naším domem, dostávám informaci, že se Andy našel. Mám radost.

Doma zrovna syn hraje na počítači online nějakou výukovou hru na dějepis. Když jsem chodila do školy, dějepis mě moc nebavil, ale ta hra vypadá zajímavě. Zahraji si s ním.

Jeden obyčejný den učitele v roce 2016 se chýlí ke konci.

Pojmové zamyšlení nad sedmým týdnem

(Miničlánek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Jaká by měla být vzdělávací politika státu pro 21. století?
Nabízím jen malý mráček pojmů, které by se asi měly objevit při přemýšlení o vzdělávací politice.

Představuji si, že by se nad těmito pojmy zamýšleli lidé zodpovědní za vzdělávací politiku státu.
Tak, jako se nad nimi zamýšlíme my, v kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století.

Na logiku s Tutorem

Před nedávnou dobou jsem v elearningovém kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století narazila na zmínku o projektu Problem Solvig TUTOR a hned mě zaujal.

Projekt nabízí na svých stránkách možnost řešení řady různých logických a výukových úloh. Když jsem navštívila web Problem Solvig TUTOR, byla jsem hned na začátku mile překvapena jednoduchostí registrace. Stačí zadat jen Login a můžete začít.

Zatím zde najdete dvacet sad úloh. Každá sada obsahuje několik desítek jednotlivých problémů. Po vyřešení každé úlohy vám TUTOR nabídne další dvě úlohu s vyšší obtížností.

Lze si zvolit lehčí nebo těžší variantu a procházet celou sadou úloh postupně. Pokud ale chcete, je možné si vybrat přímo jakoukoli úlohu ve velmi přehledné nabídce, kde je jasně patrné, kterou úlohu jste již vyřešili, kterou jste začali, ale zatím nevyřešili, a kterou jste ještě neřešili vůbec. 

Po zvládnutí úlohy se objeví přehledná statistika, která vám ukáže vaši pozici mezi ostatními řešiteli.

To není ale vše, co TUTOR nabízí. Pro učitele je zde ještě mnoho dalších funkcí, které je možné využít pro výuku. Žákům jsem doporučila při registraci vyplnit i heslo. Na své stránce osobních údajů jsem zaškrtla, že jsem učitel a vyplnila adresu školy. Potom jsem v sekci učitel jednoduše vytvořila skupiny pro své žáky. Učitel může vybrat jednotlivé sady, které chce žákům k řešení nabídnout.  Ti se potom na své osobní stránce přihlásí k příslušné skupině. Například jsem vytvořila skupinu 7b a žák, který má patřit k této skupině, se na své osobní stránce přidá ke skupině s tímto označením. Toto přihlášení ke skupině se nastaví jen na počátku. V případě potřeby je možné jej zrušit a naopak žák může být přihlášen i k několika skupinám. Jedna například pro matematiku, jiná pro informatiku.

Učitel má potom k dispozici statistiky jednotlivých žáků. Má přehled o tom, jaké příklady vyřešili i o tom, jakou volí strategii, zda například postupují podle doporučeného pořadí nebo zda zkouší úlohy mnohem těžší. Také vidí porovnání žáka mezi ostatními ve skupině.
Ovládání celého webu je velmi intuitivní. Pokud si nevíte rady se správným nastavením, je zde přehledná stránka s nápovědou. Řešení úloh je připraveno tak, že se nejprve žáci seznámí s úlohou ve cvičném příkladu, aby lépe pochopili, co od nich problém vyžaduje.

Ve všech třídách, v kterých učím, bylo vidět, že žáky tyto logické úlohy zaujaly. Mnozí je řešili i mimo výuku a to byl jeden z cílů, proč jsem je s tímto webem seznámila. Chtěla jsem přesunout část vzdělávacích aktivit nenásilnou formou do volného času žáků. Je jisté, že se "nechytnou" všichni, ale teď mohu pozorovat, že se na stránky vracejí a přibývají jim další splněné úlohy. Až bude zájem opadat, vrátíme se k webu ve škole a přidáme si třeba další sadu úloh. Již v článku o projektu Khan Academy jsem psala, že stačí třeba malá zmínka, nenásilné připomenutí a opět se zvýší aktivita.

Problem Solving TUTOR je projekt, který určitě stojí za vyzkoušení a zařazení do výuky. Mně se moc líbí a těším se, že úloh bude přibývat a že se třeba objeví další podobné projekty, protože si myslím, že tímto směrem by se měla ubírat tvorba výukových aktivit v budoucnu, včetně toho, že použití je zdarma.
Nalákala jsem vás? Napište do komentářů, zda jste vyzkoušeli, jak jste spokojeni, případně jestli vás článek alespoň inspiroval k vyzkoušení TUTORA v budoucnu.

Elektroskop

Před týdnem jsme se šesťáky vyráběli elektroskopy. Ptáte se, jak tahle činnost souvisí s blogem nazvaným Informační technologie ve výuce? Za chvilinku se k tomu dostanu. Po výrobě bylo samozřejmě nutné zjistit, jestli fungují. Fungují. Některé hned, některé po menších úpravách. Pořídili jsme důkaz. Děti si elektroskopy nafotily.

A kam s fotografiemi? Už před časem jsme s žáky zřídili žákovské blogy. Inspirovala mě Jitka Rambousková, která se svými deváťáky blogy již používá delší dobu, jak o tom píše i v článku Týden čtvrtý. Úkolem bylo k fotografii přidat i návod na výrobu. Podařilo se nám to? Podívejte se, jak svoje příspěvky zpracovali Dan, Dominik, Majda a Žofka.

Zatím se blogovat teprve učíme. Ještě stále se objevují zásadní chyby. Třeba často zapomínáme psát mezery za interpunkčními znaménky. Ne vždy využíváme kontrolu pravopisu, která by odhalila alespoň některé z pravopisných chyb. Ale psaní nás docela baví, a tak věřím, že se časem úroveň článků bude zlepšovat.

Hodnocení výukových výsledků a technologie

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

V přednášce Petra Naske a v článcích Bořivoje Brdičky k tomuto týdnu jsou nastíněny možnosti hodnocení výukových výsledků pomocí technologií. Jsou zde uvedeny klady ale i úskalí, které toto hodnocení přináší.

V článku Skutečné možnosti využití daty řízeného školství je momo jiné uvedeno: "Primárním příjemcem výsledků musí být žák (student), pak učitel a teprve nakonec při zajištění etických pravidel též nadřízené orgány." S tím mohu jen a jen souhlasit. V první řadě by se měl žák (student) dovědět, jak pracuje, zda se danou problematiku naučil správně a zda jeho sebehodnocení odpovídá skutečnosti. Vede to ke zvýšení motivace žáka.

Osobně tedy přínos technologií v oblasti hodnocení vidím hlavně v tom, že se žák okamžitě dovídá výsledek svého snažení, nemusí čekat, až např. celá třída dokončí test a společně si jej zkontrolují (v tom lepším případě) nebo třeba i týden nebo déle než jej učitel opraví a oznámkuje v těch horších případech.

K okamžité zpětné vazbě žákům dochází například ve cvičeních z projektu Khan Academy, kterou s žáky používám a o které jsem psala v minulém článku. Různé statistiky a znázornění výsledků žáků může využít i učitel. Mohu tedy zjistit co procvičovali, kolik cvičení udělali i jak dlouho se práci věnovali. Mohu objevit i oblasti, které jim dělají problémy a látku jim třeba dovysvětlit. Myslím, že pokud by se peníze věnované na testování žáků, věnovaly na tvorbu takovýchto projektů, vedlo by to ke zlepšení výsledků vzdělávání více, než zmiňované testování.

Velkým lákadlem se pro mě stal další projekt zmiňovaný v přednášce: Problem Solving Tutor. Dosud jsem jej neznala. Po prvním "osahání" se mi velmi líbí a už se těším, že jej příští týden zařadím do výuky. Jsem si jistá, že zaujme i žáky.

Závěr: Asi je to jako s ohněm: testování a hodnocení výsledků vzdělávání pomocí technologií může být dobrý sluha, ale špatný pán. Posloužit může samotným žákům, ve zjištění co umí a jak jsou na tom v porovnání s ostatními. Vyhodnocení může díky technologii přicházet hned. Posloužit může učiteli, aby si uvědomil, kde má žák nějaké nedostatky, které otázky mu dělají problémy a případně jej nasměroval třeba na zopakování látky nebo mu danou oblast dovysvětlil. Může se ale také stát špatným pánem ve chvíli, kdy se na základě výsledků nějakých testů začne posuzovat kvalita škol bez ohledu na to, jací žáci např do těchto škol přicházejí a jaká je "přidaná hodnota" vzdělávání.

Matematika a Khan Academy

Khan Academy je projekt, který nabízí na svých stránkách zdarma výuková videa a interaktivní cvičení. Chci vás seznámit s tím, jak jej využíváme v matematice.

Používáme hlavně interaktivní cvičení. Na stránkách Khan Academy je najdete v části nazvané PRACTICE.

Po otevření stránky se vám hned objeví "pavouček" s jednotlivými cvičeními. Pavouček může žáky provést od základů matematiky až po matematiku vysokoškolskou. I když lze využít nejjednodušší cestu - spustit cvičení a začít procvičovat, doporučuji se nejprve se žáky zaregistrovat. Lze to provést přímou registrací nebo přes účty na Google nebo Faceboku. Teprve po zaregistrování totiž můžete plně využít  všechny možnosti, které tato cvičení nabízejí.

Když se žák přihlásí, jeho výsledky se uloží a při dalším přihlášení může pokračovat tam, kde skončil. Nejen ve stejném cvičení, ale dokonce na stejném příkladu, kde procvičování minule opustil. Po znovupřihlášení jsou splněná cvičení označená modře. Cvičení, která by měl nyní absolvovat, zeleně. Cvičení, která by si měl trochu zopakovat, oranžově a dosud nepoužitá cvičení šedě. Pro žáky je toto názorné zobrazení cvičení velmi přitažlivé a podporuje jejich učení. Dalším, pro žáky přitažlivým prvkem, je získávání odměny ve formě odznaků, čímž se řešení cvičení trochu přibližuje jejich oblíbeným počítačovým hrám. Také si mohou zobrazit různé druhy statistik.

A zde se zastavím u další velké výhody registrace. Pokud řeknete žákům, aby si vás v sekci COACH v oddíle Manage Coaches, přidali jako kouče, můžete jejich aktivity sledovat i vy. Máte potom k dispozici velké množství všelijakých statistik. Můžete sledovat práci třídy i jednotlivých žáků. Budete vědět, kdy procvičovali, kolik času procvičování věnovali, která cvičení mají hotová a dokonce třeba i kolik času jim zabral jednotlivý příklad. Toho lze velmi dobře využít při výuce.

Používám Khan Academy většinou tak, že zaregistrování a první seznámení uděláme ve škole. Další procvičování pak zadávám za  domácí úkol, protože mohu vzhledem ke statistikám velmi dobře sledovat, zda byl úkol splněn. Některým žákům se prostředí tak zalíbí, že jsou ochotni procvičovat i nad rámec zadávaných úkolů. Po větě typu: "Všimla jsem si, Honzo, že jsi na Khan Akademy včera procvičoval a že jsi dokonce zvládl to, co se teď teprve začínáme učit," se vždy ve statistikách objeví dost žáků, kteří si něco procvičí, ikdyž to nebylo za domácí úkol. A to je určitě přínosné. 

Dále zařazuji do hodin občas malé procvičení, protože při práci ve třídě na počítačích si všichni nejlépe uvědomí, jak jsou na tom v porovnání s ostatními.

Možná si říkáte, zda není problém s angličtinou. Je pravda, že slovní úlohy raději nechávám na řešení ve škole, kde si je společně přeložíme. Ale s ostatními si žáci snadno poradí pomocí předkladače. Takže se při matematických úlohách naučí i několik anglických slovíček. 

Často žáci používají i videa, umístěná na stránkách Khan Academy, přestože jsou v angličtině. Uvedené postupy jsou natolik názorné, že jim většinou rozumí i beze slov.

Pokud jste Khan Academy nepoužívali, doufám, že vás můj článek inspiruje alespoň k jejímu vyzkoušení.

Teorie konektivismu a PLN

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

V rámci kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století proběhlo v tomto týdnu online setkání se Stephenem Downesem. Přednáška byla samozřejmě v angličtině, takže jsem hned narazila na svůj dlouholetý problém: neznalost angličtiny. Tedy hlavně neschopnost dokonale porozumět mluvené přednášce. Snažila jsem se alespoň sledovat text. Zaujal mě rozdíl mezi kolaborací a kooperací a došla jsem k názoru, že mnoho aktivit označovaných jako kooperace by vlastně mělo být označováno slůvkem kolaborace. Samozřejmě, že není tak důležité označení samo o sobě, jako spíše to, na čem je ten který pojem založen. Rozdíly dobře vystihuje David Mikoláš ve svém článku Vzdělávání v prostředí počítačových sítí aneb Downesův svět konektivismu.

Vzhledem k neustálému nárůstu množství informací nemůže každý jedinec obsáhnout vše a tak v duchu konektivismu vytvářím kolem sebe svoje osobní vzdělávací prostředí (PLN). Neboli slovy pana Bořivoje Brdičky: Některé znalosti mám uloženy u svých přátel. Takže například neznalost angličtiny v případě, že se chci o konektivismu něco dovědět mohu částečně nahradit sledováním Spomocníka a hlavně pana Brdičky, který se ve svých článcích konektivismem zabývá. Samozřejmě, že pokud bych se chtěla dovědět všechny podrobnosti mohu se obrátit přímo ke zdroji, který lze najít na webu Stephena Downese.

Přemýšlím, co patří do mého PLN?  Uvědomuji si, že už je to už strašně dávno, kdy jsem narazila na články Spomocníka. Tehdy ještě ani náznakem neexistoval portál rvp.cz, na kterém hledám materiály a sleduji diskuse nyní a na kterém má dnes i svoje místo zmiňovaný Spomocník.

Také jsem moc ráda, že jsem se, podobně jako píše Jitka Rambousková ve svém článku Týden pátý, mohla připojit ke skupině PEPOUŠů, učitelů, kteří jsou ochotni sdílet své nápady, zkušenosti, ale i starosti prostřednicvím blogů (např http://cojsemvyzkousela.posterous.com/), sociálních sítí, ale třeba i pomocí Google Wave na Pepošově vlnobití. Určitě doporučuji alespoň nahlédnout. Věřím, že zde najdete mnoho inspirace a zjistíte, že stojí za to, zahrnout je do svého PLN.

Mnoho dalších, česky píšících učitelů, jsem zatím nenalezla. Na sociálních sítích Twitter a Google+ sleduji i anglicky píšící autory. Další mám zařazeny ve svém Readeru (např. http://www.freetech4teachers.com, http://cyber-kap.blogspot.com, http://web20edu.com, http://teachpaperless.blogspot.com, http://edte.ch/blog Toma Barretta, kde mě zaujaly hlavně jeho Interesting Ways).  Možná se divíte, že zahrnuji i anglicky píšící autory ač jsem v úvodu psala, že anglicky neumím. Skutečně neumím. Sledovat přednášku v angličtině nedokážu, ale přečíst si třeba článek o využití nějaké nové technologie není zase tak velký problém. Vždyť "některé znalosti mám uloženy u svých přátel" a nemusí to být vždy přátelé z masa a kostí. Takovým přítelem může být třeba i Google Translate. S jeho pomocí je možné textům porozumět.

Těším se, že budu třeba moci časem své osobní vzdělávací prostředí dále obohacovat hlavně o česky píšící autory. 

Co jsme vyzkoušeli

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

S žáky už jsme vyzkoušeli a dále využíváme množství aplikací webu 2.0. Tvorba nástěnky v Lino, se stala běžnou součástí výuky a používáme ji mnoha způsoby. Na pojmové a myšlenkové mapy jsme používali již několik aplikací (bubbl.us, mindomo, mindmeister). Sdílíme navzájem texty a prezentace v Google dokumentech. Využíváme je i na odevzdávání úkolů. Tvoříme plakáty v Glogsteru. Natáčeli jsme videa fyzikálních pokusů a následně je stříhali. Tvoříme slovní mraky ve Wordle. Pro lepší zapamatování vzorečků jsme vytvořili komiksy v Toondoo. Deváťáci připravili pro své mladší spolužáky výukové prezentace z matematiky. Právě připravujeme prezentace do fyziky v Prezi. Elektronicky odevzdávaným úkolům jsou žáci ochotni věnovat mnohem více času. Zapojili jsme se do meziškolního projektu, při kterém jsme používali další aplikace, třeba Voki.

Ale zatím jsme si práce vždy jen ukazovali ve třídě, občas nějaké protlačili na školní web. Už chvilku jsem si říkala, že bychom se mohli nějak "posunout". Zviditelnit práce, které splňují všechna kritéria a také naopak "zviditelnit" práce, které nevyhovují, protože jim tvůrce nevěnoval dostatek času. Možná by to mohlo být zajímavé i pro rodiče. Také by si mohli žáci komentovat své příspěvky navzájem. Začala jsem přemýšlet, zda by bylo vhodné třeba práce prezentovat formou blogů? Pořád jsem váhala. A pak jsem narazila na ten správný impuls. Ono to jde. Přečtěte si a podívejte se také. Je úžasné, co paní učitelka Jitka Rambousková se svými deváťáky zvládá.

Takže inspirace. Také mě napadá, že jsme ještě nevyzkoušeli webquest a nezapojili se do žádného etwinningu.

Mám letos šesťáky...

Ve čtvrtek jsme založili blogy...

Hry ve výuce matematiky a fyziky

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Hry patří k životu a k životu dětí obzvlášť. S rozvojem digitálních technologií i hry digitální. Ale patří i do školy? Jsem přesvědčená, že zcela určitě ano. Vzhledem k tomu, že učím matematiku a fyziku, zajímám se hlavně o hry z této oblasti. Na výuku jednoduchého počítání existuje na internetu velké množství "mini" her, kde si žáci mohou procvičovat základní početní operace v pro ně příjemném a graficky pěkně zpracovaném prostředí. Již delší dobu sbírám odkazy na takové krátké minihry a soustřeďuji je na stránkách naší školy v sekci výukové materiály - matematika. Většina zde uvedených her je vhodná spíše pro první stupeň. Přesto se zde najde dost her, které zaujmou i nejstarší žáky základní školy. (např. Algebra vs. the Cockroaches - kde žáci hledají rovnici funkce znázorněné grafem)

Do rozvoje matematických dovedností patří i rozvoj logického myšlení. Všelijakých logických her lze najít na internetu velké množství. Mohou to být  "zdigitalizované" hry deskové, jako třeba šachy, které lze ovšem s rozvojem digitálních technologií hrát i se soupeřem, který je na druhé straně zeměkoule.  Nebo jsou to hry, které známe v papírové podobě - třeba SUDOKU. O něm jsem napsala krátký článek na webu pro žáky. Často používáme také různé geometrické hlavolamy - např. zápalkové, spojovačky nebo třeba tangram.

Hry zařazuji v hodině většinou jako zpestření v krátké ukázce. Žáci si zkusí, jak se hra hraje, a chvilku si hrají,  ale nemají na hraní dostatek času... A tak si hru pustí doma, protože chtějí vyzkoušet, jestli se dostanou dál nebo budou mít větší skóre atd. Kdybych jim vytiskla třicet příkladů na papír za domácí úkol, určitě by se na mě dívali dost naštvaně. Při hře jich mnohdy spočítají mnohem více.

V čem je hra tak přitažlivá? Hry mají pěknou grafiku, poskytují odměny a je hned vidět výsledek, můžeme hrát s neznámým protivníkem nebo i s kamarádem, takže poskytují radost z vítězství někdy i z vítězství nad sebou - třeba u hlavolamů. Mnozí z mojich sedmáků berou jako hru třeba i cvičení na Khan Academy a jsou ochotní procvičovat matematiku i doma.

Ve fyzice používáme různé hry založené na směrování paprsků, hry využívající gravitaci, magnetismu nebo online napodobeniny hry Crayon Physics Deluxe třeba magic pen. Další fyzikální hry lze najít na webu physicsgames.
Teď, při psaní článku, jsem si uvědomila, že nemáme u nás na školním webu žádné hry zaměřené na fyziku. Že bych si šla ty odkazy utřídit?

Výsledek dotazníku

Před časem jsem oslovila kolegy s krátký dotazníkem ohledně využívání IT technologií na naší škole.
Zde je výsledek:
1. Více jak polovina z těch, kteří odpověděli, má ve třídě alespoň jeden počítač.

 Více jak polovina z těch, kteří odpověděli, má ve třídě alespoň jeden počítač.


 2. Zde je vidět, k čemu se počítače ve třídě používají:

Jakým způsobem počítač ve třídě používáte?

ukazuji na něm žákům obrázky, texty, prezentace, videa 75% vyhledávám na něm informace k otázkám, na které s dětmi narazíme při výuce 75% žáci na něm vyhledávají informace 75% žáci plní pomocí počítače ode mne připravený úkol (např napsat text, vypočítat příklad...atd) 38% žáci na něm hrají o přestávkách hry 25% žáci na něm o přestávkách surfují po internetu 0% učím na něm žáky využívat různé aplikace 38% žáci si pomocí počítače kreslí 38% používáme na něm různé kooperativní online aplikace, u kterých se žáci vystřídají 0% používáme na něm výukový software 50%

3. Odpověď na otázku Jak často využíváte se žáky počítačovou učebnu:
(Počítačové učebny máme ve škole dvě a nebývají nikdy plně obsazené)

4. V počítačové učebě se žási většinou věnují výukovým programům.

5. Zajímavé byly i odpovědi na otázku, co učitelům nejvíce brání ve větším využívání počítačové učebny:

• NEMÁM POTŘEBU VYUŽÍVAT JI ČASTĚJI
• Při našem způsobu výuky stačí tři počítače ve třídě - nemám tedy potřebu počítačovou učebnu využívat.
• nic
• ne vždy je volná
• Nedostatek času.
• nejspíš nic
• moje osobní nastavení
• "- čas a dobré vybavení třídy počítači"
• Dříve to byly částečné obavy ze zvládnutí techniky, nyní už je to spíš jen malý počet hodin předmětu a pocit, že více hodin v učebně PC by mi nedovolilo látku probrat. Více využívám IA tabuli.
• Málo času.
• musím využívat i učebnici
• Nic mi nebrání.
• Nic
• nic 

6. 100% ano se objevilo u otázky, zda je opoužívání informačních technologií ve škole důležité.

7. Ve škole máme dvě učebny s interaktivní tabulí













8. Co nejvíc brání v dalším využíváním IT technologií ve výuce:

• NEVÍM
• Neznám všechny možnosti práce s nimi, tudíž s nimi ani neumím pořádně pracovat.
• ¨znalost práce s touto technologií
• někdy časová náročnost na přípravu vlastních prezentací pro IT
• Můj osobní vztah k informačním technologiím.
• Snad vlastní lenost výuku na PC či IA tabuli dobře připravit...upřímně řečeno, dobrý pedagog zaujme děti vlastním výkladem a vyprávěním - je tam užší kontakt.
• ve třídě mám jen 1 starý počítač bez dostatečného softwaru a bez připojení na internet.
• - neznalost používání interaktivních učebnic Fraus M a Čj :-((
• V podstatě mám pocit, že je to málo času.
• nejistota
• nemám výukové programy na interaktivní tabuli, jsou drahé
• Nic.
• Nic
• nic

 9. Potěšitelná byla odpověď na otázku, jestli by se učitelé chtěli seznámit s dalšími možnostmi využívání počítačů ve svých předmětech, protože většina odpověděla kladně.












10. Jako formu tohoto seznámení nejčastěji volili krátké (maximálně 20 minutové) školení s možnostáí vše si hned vyzkoušet.

Krátká (max 20min) školení jednou za čas s možností okamžitého vyzkoušení předkládaných možností. 92% Jedno dlouhé školení, na kterém byste se dověděli pokud možno všechno a nic nezkoušeli. 8% Emailem zasílané informace bez zpětné vazby, které si můžete přečíst kdykoli nebo vůbec 25% Najdete si informace sami. Nic nepotřebujete. 0% Uživatelé mohli vybrat více než jedno zaškrtávací políčko, takže procento může vzrůst na více než 100 %.

 ...takže jdu připravovat školeníčka....

Kudy dál?

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Vliv technologií na vývoj školství
Na každé cestě se vyskytují křižovatky a poutník se musí rozhodnout, kterou cestou se dát. Materiály druhého týdne kurzu nám nabízejí množství takových křižovatek. Dotknu se jen některých.
Zastavení první. V článku pana Bořivoje Brdičky "Vliv technologií na děti prudce roste" mě zaujal citát Michaela Riche, který  říká: „Využití technologií je dnes již natolik všudypřítomné, že bychom se měli přestat dohadovat o tom, zda je dobré či špatné. Musíme je prostě přijmout jako běžnou součást života dětí. Je pro ně stejně samozřejmé jako dýchání.“

S tím souhlasím. Technologie a jejich vliv na děti prostě musíme přijmout a snažit se tohoto vlivu co nejvíce využít pro rozvoj školy. Stejně jako se do školy dostaly starší technologie, kterými byly kdysi knihy, později TV,  CD přehrávače a videa, úplně stejně nakonec do škol proniknou počítače, tablety, chytré mobily a další a další technologie (třeba virtuální realita nebo technologie, o kterých zatím ještě ani netušíme). Je tedy vhodnější začít hned hledat způsoby, jak stávající moderní technologie využít. Takže na tomto rozcestí mám jasno: Chci využívat moderní technologie ve výuce.
Pokračuji dál. Hned za zatáčkou se objeví další křižovatka. Čeká nás síťová válka?  V článku
Hrozí na školách síťová válka? Dana Franc popisuje dnešní mezigenerační konflikt, který je s nástupem sítí mnohem větší než bývalo dříve. Je zde ale naznačeno i jeho řešení. Je třeba síťovou generaci pochopit  a přijmout. Většina vlastností síťové generace, jejichž přehled je součástí článku Vliv technologií na děti prudce roste, je pozitivních.

Křižovatka Encyclopaedia Britannica a škola 2.0. V obou článcích pana Bořivoje Brdičky (I, II) vidíme, jak se vyvíjel "boj" proti webu 2.0. Z článku Výzkum Becta prokázal výukový přínos Webu 2.0 , je patrné, že web 2.0 přináší do školy mnoho nových možností, a proto je tento boj vcelku marný. Proč by si například žáci nemohli psát blogy, ve kterých zformulují své myšlenky k učivu. Samozřejmě, že nejsou oborníci a jejich články nebudou tolikrát citovány jako články odborníků, ale těžko můžeme popřít pozivtivní vliv, který takové články a hlavně jejich psaní přinášejí, ať už žákům samotným nebo učitelům, kteří podle nich mohou lépe poznat stupeň žákova pochopení dané problematiky a lépe tedy pomoci  studentům v jejich dalším pokroku. Nelze než souhlasit se slovy: "Vždyť síťová spolupráce a komunikace je při správném využití efektivnější, než jakákoli jiná"  Napadá mě jeden malý příkládek  ze včerejška. Sedmáci si jako třída z vlastní iniciativy vytvořili sdílený dokument Google Docs, do kterého se rozhodli zapisovat všechny úkoly, které mají. Všichni k tomuto seznamu mají přístup a mohou kdykoli zjistit, co bylo za úkol. Sice malinký ale určitě dobrý příklad efektivního využití sítě.:-)

Křižovatka, která vlastně není křižovatkou: Jsem ráda, že se všichni v jednom shodují. A to je stálá  potřebnost učitelů. Role učitele se sice v digitálním věku mění ale nezaniká. Z nositele informace se učitel stává spíše průvodcem na cestě ke vzdělání. A na tuto novou roli je nutné se připravit. Lze to zvládnout?

Zastavení digitální domorodci a imigranti: Nechci být jen digitálním imigrantem a proto se potřebuji  naučit technologie používat a hlavně zjistit, jak je co nejlépe využít při výuce. Potřebuji ke svým pedagogickým a oborovým znalostem a dovednostem přidat i znalost používání technologií a dovednost je efektivně začleňovat do výuky (viz Integrace technologií podle modelu TPCK). Myslím, že by se každý učitel měl snažit stát se digitálním domorodcem. Volba, zda k nějakému výukovému cíli dovedu žáky s použitím nebo nepoužitím technologií, nesmí být závislá na mojí neschopnosti technologie využívat.
A ještě pár zastavení nad přednáškou ...
Zaujal mne pojem e-portfolií , který byl zmíněn v souvislosti s jejich malým využíváním. Uvědomila jsem si, že o této oblasti toho vím hodně málo, tedy skoro nic. Začala jsem přemýšlet, jak by se dalo takové e-portfolio vlastně vytvořit. Když si žáci píší blog, ve kterém se zaměřují na pochopení látky z fyziky, nedalo by se tohoto blogu využít jako e-portfolia? A co by takový blog musel splňovat, aby se o něm dalo mluvit jako o e-portfoliu?
Počítačové učebny versus počítačová hnízda ve třídách?
Rozhodně bych si přála mít ve své třídě takové počítačové hnízdo. Stejně tak si ale myslím, že je potřebné mít ve škole i celé počítačové učebny, ve kterých se samozřejmě vyučuje informatika, ale zbývá i další prostor pro částečnou realizaci některých hodin jiných předmětů formou 1:1.

O druhém týdnu by se toho jistě dalo napsat ještě mnoho. Materiálu, který v průběhu kurzu získáváme ,je opravdu hodně. Nejen toho, který nám předkládají naši lektoři, ale i v příspěvcích ostatních účastníků kurzu. Nechcete se přidat?

Jak jsme dělali Prezi prezentaci

Se sedmáky jsem chtěla vyzkoušet tvorbu prezentací v Prezi. Pracovali jsme s Prezi již loni, ale s jinou třídou. Tenkrát jsem jim většinu věcí ukázala. Teď jsem se rozhodla, že je prostě jen tak "hodím do vody".
Na začátku jsem jim na jedné z prezentací uveřejněných na webu ukázala, jak taková pěkně zpracovaná prezentace vypadá (dosud se setkali jen s Power Pointem). Když se v průběhu ukázky ozvalo: Hustýý!, věděla jsem, že se chytli. Potom jsem zkontrolovala, že se všem podařilo zaregistrovat (registrace je zdarma na 100MB prostoru), případně jsem jim s tím pomohla (jsem sice člověk, ale některá slovíčka z těch ověřovacích obrázků také někdy nejsem schopná rozluštit). Po přihlášení jsem jim ale dala najevo, že jim nic ukazovat nebudu, ať si zkoumají.
Kam kliknout, aby se jim otevřela nová čistá prezentace, zjistili hned. I prvotní výběr typu. Pak ale přišel první zádrhel (v každé nové prezentaci se uprostřd objeví nápis ve smyslu: klepněte někam a začněne, jenže samozřejmě anglicky... Pani učitelko, já tady ten nápis nechci...A jak mám psát?....Jenže paní učitelka je zradila: Učíte se anglicky? Tak si to přeložte...A když ne, máte přece ....chtěla jsem říct: Google překladač. To je moje oblíbená věta. A protože je oblíbená a už ji slyšeli mockrát, nebylo třeba ani dokončovat...začali ťukat slovíčka, jenže pak se ale přece jen našel jeden, který umí :-)...Prostě klepněte a pište!..Po tom nesmělém úvodním krůčku se to najednou rozjelo:
Hele, tady se dá změnit barva...Jak jsi tam dal ten obrázek?..Kde jsi vzala ty rámečky? Jak to, že máš jinou barvu toho nápisu? Hustý, dá se to i otáčet..Nevíte někdo, jak zvětším písmo? Jak mám tohle smazat? Ha, už vím, jak udělat ty nálety...Jé, ukaž nám to..Procházela jsem mezi nimi a radovala jsem se spolu s nimi z každého nového objevu.
A najednou...Tak rychle se odhlašte, uklidťe si po sobě a jdeme na oběd! Zjistila jsem totiž, že je už pět minut po konci hodiny a já zrovna ten den měla dozor v jídelně.
Nééé, estě né. Já to nemám hotový! Já sem sotva začal. Ještě chvíli.
Po ujištění, že se jim nic neztratí a že dokonce mohou pokračovat doma (No jo, vlastně! Dám tam video! Změním si barvy...) byli ochotni odejít z počítačové učebny.
Zkuste to také...když se to vlastně vezme kolem a kolem vůbec se nemusíte bát, že s Prezi neumíte :-)
A kdyby se přece jen našel někdo, kdo by vyžadoval, že jej to máte naučit vy, můžete ho odkázat na návody. Podle nich se může naučit vytvářet prezentace opravdu každý.

První krok

(Článek k e-learningovému kurzu RVP_VT21)

Všechno začíná prvním krokem. Když mám dělat něco nového, musím si najít dobrý důvod udělat první krok. Ale možná, že již hledání důvodu je vlastně ten první krok.
Zkusme tedy hledat důvod proč začít měnit školu, svoji výuku, a proč při výuce více využívat informační technologie.
Důvodů je mnoho. Zmíním jen některé. V první řadě je to jistě neustálý nárůst informací. Takže těžko můžeme nasoukat do hlaviček našich žáků vše. Objem informací, které si mají pamatovat, bychom měli zmenšit a nahradit je dovednostmi jak s informacemi, které každý snadno získá pomocí internetu, nakládat. Jak je třídit, hodnotit a používat. A v tom nám právě mohou velmi pomoci informační technologie.
Mohou nám také pomoci mnohem lépe využívat osobnost našich žáků. Připravit žákům úkoly a výuku tak, aby využívala jimi preferovaný druh inteligence. Technologie mohou také pomoci přesunout výuku k vyšším úrovním bloomovy taxonomie. Jsou všudy přítomné a naši žáci vyrůstají obklopeni technologiemi, jejich používání je pro ně přirozené, a tak zcela samozřejmě očekávají, že je budou používat i při získávání dovedností ve škole.
Pomocí technologií lze mnohem lépe zvládnout výuku, která bude mnohem více individualizovaná, dovolí sledovat pokroky každého žáka a tím mu pomoci v hledání další cesty..
Nebo tím důvodem může být třeba video zmiňované na tomto blogu již dříve.
Nebojme se udělat první krok. Zjistíme, že na cestě nejsme sami. Mnoho podobně kráčejících kolegů najdeme na portálu rvp.cz, na sociálních sítích twitter nebo Google+.
Jedním z vašich kroků ke změně může být třeba sledování e-learningového kurzu Vzdělávací technologie pro 21.století. Tento článek vznikl jako reflexe materiálů z prvního týdne kurzu.
Protože součástí studia je i oslovení mého nejbližšího okolí, připravila jsem si krátký dotazníček pro své kolegy na naší škole. Budu ráda, když třeba dotazník také vyplníte.
Z grafu je patrné, že si všichni uvědomují nutnost používání technologií.




K tomu jako učitelé potřebujeme ke znalostem svého oboru a pedagogickým dovednostem přidat ještě dovednosti ovládání těchto technologií a jejich správného začleňování do výuky. Vzhledem k jejich neustálému vývoji nás čeká nikdy nekončící cesta. Cesta, na které ale nebudeme sami.

Možná nás také čekají klopýtnutí. Tento článek je první krok na mé cestě kurzem. A protože jsem na začátku a vůbec netuším, jak by měl vypadat, posuďte v komentářích, jestli jsem klopýtla, nebo zda se mi podařilo udělat první krůček.

Kurz

Díky internetu jsem se potkala se spoustou zajímavých lidí a našla množství zajímavých a inspirativních materiálů. Zájem o využívání informačních technologií ve výuce mne dovedl na portál rvp.cz a posléze i do sekce e-learning, kde jsem narazila na kurz, který pro mne má velmi lákavý název: Vzdělávací technologie pro 21.století.
V pondělí 12.9. jsme se setkali na úvodním setkání s našimi tutory a dalšími kolegy, kteří se do kurzu přihlásili. Hlavním tutorem je pan Bořivoj Brdička, jehož články, videopřednášky  a projekt Spomocník, mě zaujaly již dávno. Možná jste jej viděli v Miléniu. Ani jméno druhého tutora mi nebylo neznámé. Petr Naske. Potkala jsem se také s dosud jen virtuální kolegyní ze skupiny Pepouš Jitkou Rambouskovou. Její blog Co jsem vyzkoušela již sleduji delší dobu a nacházím v něm mnoho inspirací a návodů.
Během úvodního představování ve fóru jsem získala další odkazy, které jistě stojí za zmínku.
Čtenářský deník by mohl obohatit výuku českého jazyka.  Zaujal mě také web Audiovizuální a mediální výchova, který ještě prozkoumám. a na dalším webu jsem objevila odkaz na animované mapy, které by se jistě hodily dějepisářům.
Další inspiraci mi přinesla i samotná forma představování. Takže s dětmi v informatice určitě vyzkouším představení se pomocí Prezzi.
Už první "představovací" týden, byl velmi zajímavý a těším se na další. Doufám, že budu stíhat :-)